Každé selhání je příležitostí k růstu

Na naší pravidelné úterní schůzce jsme se 13. září sice sešly jen dvě, ale i tak to pro obě byla další z řady velice poučných, inspirativních a obohacujících zkušeností.

Vybraly jsme si tentokrát téma zdánlivě spíš demotivující - selhání. V přiloženém dokumentu je možné detailně prostudovat mimo jiné úryvek ze Silových „Poznámek k psychologii“ zabývající se zejména snovým jádrem neboli jádrem snění - to „je chápáno jako nálada, na niž narážíme, přizpůsobuje se v průběhu času a získává vliv na směrování sklonů a osobních aspirací. Když jádro snění zeslábne a přestává řídit psychiku, je možno pozorovat formy a obrazy, které získalo. Proto je snazší zaregistrovat jej na začátku a na konci jeho vývoje, nikoliv ve střední části, jež nejvíce ovlivňuje psychické aktivity. Dochází tak k paradoxně k tomu, že člověk necítí to, co nejvíce ovlivňuje jeho chování, tedy toto jádro, které jako pozadí totalizujícím způsobem reaguje na mnohočetné požadavky každodenního života. Jádro snění ovládá touhy, ideály a iluze, které se mění v každé etapě života. Podle změn a proměn jádra se existence zaměřuje novými směry a dochází k doprovodným proměnám osobnosti.“

Je bez pochyby nesmírně zajímavé a zároveň lehce znepokojující, že to, co zásadním způsobem ovlivňuje a vlastně řídí naše chování, touhy, sny, směřování, téměř nejsme schopni rozpoznat. Během večera jsme si obě položily otázku: co je tvým jádrem snění?

A co je vaším jádrem snění? ;)

Mnohokrát už jsme si na schůzkách i při jiných příležitostech s přáteli a známými říkali, že důležitější než odpovědi jsou samotné otázky, to, že se vůbec ptáme na takové zásadní věci jako smysl života, naše hodnoty, přesvědčení, směřování, cíl... Ale i tak je pro mě stále udivující, jak málo toho víme o sobě. O tom člověku, kdo je nám nejbližší, s kým jsme v každé chvíli. Vždyť ani nerozumíme tomu, jak vlastně fungujeme! A v těch vzácných chvílích, kdy vidím jasněji než jindy, kdy se mi „objeví“ něco, co jsem měla „před nosem“ roky, třeba i celý život, cítím, jak důležité je nepřestat se ptát, nepřestat na sobě pracovat, věnovat pozornost tomu, co je skutečně důležité, ale téměř všichni to přehlížíme a honíme se za „nutnostmi“ a „neodkladnostmi“ - a své nitro zanedbáváme.

„Snové jádro člověka pronásleduje zrcadlením, které, pokud se nenaplní, způsobuje bolestivé stavy (des-iluze), jeho částečná uskutečnění naopak plodí pocity uspokojení. Takto můžeme zjistit, že jádrem psychického utrpení jsou sny a snové jádro.

Právě ve chvílích velkých neúspěchů, když padnou naděje a rozplyne se zrcadlení, je možné najít nový směr života. V takové situaci zbývá objevit ‚uzel bolesti‘, životní zauzlení, kterým vědomí tak dlouho trpělo.“

„Nezdar za nezdarem se můžeš dostat k dalšímu odpočívadlu, jemuž se říká příbytek odchýlení. Dej pozor na dvě cesty, které máš před sebou tentokrát: buď se vydáš cestou odhodlání, která tě povede k tvorbě, anebo cestou zášti, která tě povede opět dolů, ke zpátečnictví.

Tam budeš postaven před další dilema: buď se s odhodláním rozhodneš pro bludiště uvědomělého života nebo se vrátíš pln zášti ke svému předchozímu životu. Mnozí se připravili o možnost dalšího rozvoje tím, že se jim nepodařilo překonat sama sebe.“

Každý z nás jistě v životě zažil krize, chvíle velkého zklamání a bolesti, neúspěchy, ztráty, pocit mizení směru a smyslu... A věřím, že každý z nás rovnež má tu zkušenost, že když se na takovéto chvíle, období či události podívá s odstupem, uvědomí si, co se díky něčemu, co se mu ve chvíli, kdy to prožíval, zdálo strašné, nesnesitelné, bolestivé a nesmyslné, naučil, o kolik díky tomu „vyrostl“, co si jen pomocí této zkušenosti uvědomil. A věřím také, že mnoho z vás našlo (i když možná až po mnoha letech) sílu být za tyto zkušenosti, tato selhání, vděční, protože nebýt jich, nebyli byste dnes takoví, jací jste, neudělali byste důležitý krok na své životní cestě...

Péťa

„Neuspěli jsme... ale vytrvale pokračujeme!

Neuspěli jsme a neuspějeme ještě tisíckrát, protože letíme na křídlech ptáka jménem ‚pokus‘, který se vznáší nad frustracemi, slabostmi a malichernostmi.“