Jaký byl seminář Síly...

V neděli 11. září 2011 proběhl v Parku studií a reflexe Pravíkov seminář na téma „propojení se Silou“. Původně jsme akci plánovali od pátku do neděle, ale jednak to vzhledem ke krátkému času na pořádnou propagaci vypadalo, že nás bude hodně málo, a taky bylo potřeba v Parku ještě využít dobrého počasí k práci, a tak jsme nakonec v pátek, v sobotu a dokonce i v neděli dopoledne makali (kopali jsme díru na přípoj obecní vody, řezali dřevo, lakovali poličky...) a byli jsme rádi, že jsme se k semináři Síly dostali v neděli kolem poledního. S bolavými těly, ale s nadšením.

Bylo nás celkem šest, bohužel jsme tentokrát v Pravíkově neměli foťák, takže obrazová dokumentace bude až z dalších akciček...

Všichni z nás už nějaké zkušenosti s Poselstvím, jeho obsahem i s ceremoniemi v něm obsaženými, mají, o to zajímavější bylo dát si několik hodin na podrobnější diskusi o tom, jak konkrétně každý z nás práci se Silou prožívá, jak se v ceremoniích, zejména v zážitku Síly, projevují tlaky, napětí a rozpory našich každodenních životů, jak se s nimi i s pomocí Silova Poselství každý z nás snaží vyrovnat.

Celý seminář jsme s snažili zůstat v tzv. mentálním kruhu, to znamená neopouštět téma ani během pauziček na kávu (a že jich bylo hodně), oběda atd. I to byla zajímavá zkušenost a dost jasně se při této snaze projevilo, jak málo pozornosti v běhu života věnujeme tomu, co považujeme za to skutečně důležité, a jak moc se necháváme pohltit tím, co „se děje“ a ztrácíme tak kontakt s Hlubokým v nás. Postupně se nám ale přece jen začalo dařit zůstávat v mentálním kruhu a bylo vidět, že když chceme, dokážeme občas i sebe samé překvapit tím, na co jsme schopni přijít a co vlastně tak nějak víme, jen jsme si to nikdy neuvědomili :). Většinu života vlastně prospíme, jen málokdy se probudíme a vidíme skutečně jasně.

Velkou část odpoledne jsme strávili diskusí nad Principy. I zde se ukázalo, že přestože už je většina z nás zná téměř nazpamět, uvést je do praxe, skutečně jim v každodenních situacích věnovat pozornost - to není jen tak.

Celý seminář se nesl ve velmi příjemné, přátelské atmosféře plné inspirace a otevřenosti a věřím, že každého z nás zase o malý kousek posunul na naší cestě k vnitřní jednotě. Všem, kteří se ho účastnili, bych moc ráda poděkovala. Těším se na další podobné akce!

Péťa

„Kdykoliv pocítíš velkou sílu, radost a dobrotu ve svém srdci nebo až se budeš cítit svobodným a bez rozporů, ihned buď za to v duchu vděčný.

‚Být vděčný‘ zde znamená soustředit pozitivní duševní naladění a spojit je s obrazem, představou. Když spojíš toto pozitivní naladění s představou, budeš si pak moci v nepříznivých chvílích vybavit tu samou představu a s ní poroste pozitivní kvalita, která s ní byla propojen dříve. Tento duševní ‚náboj‘ může být dále zvětšen opakováním a je schopen vytlačit negativní emoce, které mohou být vyvolány určitými okolnostmi či situací.

Tedy: na požádání se z tvého nitra kdykoliv vrátí to, co si budeš přát, zesíleno ve tvůj prospěch, podle toho kolik v sobě nashromáždíš pozitivních stavů.“